Rozhovor s Monikou Škorničkovou

Profil

Mým velkým koníčkem je moje práce, trénování krasobruslení. Beru to jako své životní poslání, které mě naplňuje. Už jako malá holka jsem si tuto cestu vybrala a šla si za svým. Jako závodnice jsem nedosáhla žádných velkých úspěchů, závodní kariéru jsem ukončila ve 14 letech po vybruslení 1. výkonnostní třídy. Právě ta mi umožnila vystudovat Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, obor trenérství.

Vychovala jsem nejednoho reprezentanta a nejednoho mistra republiky. Své svěřence jsem přes první kroky na ledě provázela až po účast na mistrovství Evropy a světa.

Jak to ale bývá, lidi posouvají jejich údolí, ne vrcholy. Bylo to tak i v mém případě. Nápad na projekt, jehož webovky si právě prohlížíte, vznikl v době, kdy mi krasobruslení více bralo, než dávalo. A tak jsem přemýšlela, hledala a našla řešení. Výsledkem je to, na co se právě díváte. O výsledcích naší trenérské práce ještě uslyšíte, i uvidíte.

Motto
  • V závodě na dlouhou trať může mít pesimista lepší mezičas, optimista ale nakonec zvítězí.
    Daniell L. Reardon

Sport je životní styl, a to je podstata našeho projektu
Co dalšího o projektu prozradila paní Škorničková? Jak budou probíhat konkurzy a následně třeba campy? Přečtěte si rozhovor s hlavní trenérkou a manažerkou projektu Škorničková Sport.

Projekt se veřejnosti představil asi před dvěma týdny. Jaké jsou zatím ohlasy? Jste spokojená?

Já jsem spokojená už tím, že jsem se nebála do toho jít. Zvlášť v této době, kdy se leckdo bojí ledasčeho. A kdyby se našel i jeden jediný človíček, který se tady nebojí vystoupit ze své komfortní zóny, budu ráda.

V čem je projekt jedinečný?

Jednou jsem zažila takovou situaci. Někdo si mi na něco stěžoval. Já mu nabídla řešení a hned byl spokojený s tím málem, co měl. Úspěch – udělala jsem člověka spokojeného. Jenže Projekt nehledá lidi, kteří jsou spokojení s málem, se svojí vnitřní frustrací, se svými strachy. Hledá takové, kteří chtějí být happy. Co že to je být happy? Možná stačí dělat věci, které vás baví, naplňují a dávají smysl, vracet se mezi lidi, s kterými je vám mile. Sport je životní styl – to je podstata našeho projektu. Mít i kraso styl… Jedním z cílů projektu je spolupráce s ostatními trenéry, respektive kluby. Vnímáte v Česku nespolupráci mezi kluby a trenéry? Je to problematické pro vývoj krasobruslaře? Nechci hodnotit situaci v Česku, chci mluvit o nás. Já ráda žiji ve své bublině iluzí, bez kterých bych vůbec bruslení nemohla provozovat. Moje iluze mi vyhovují a dávají mi motivaci a energii dělat třeba tento Projekt. Je pravda, že někdy dostanu jednu do zad, to abych se na chvíli probrala, protřídila řady spolupracovníků a jedu dál. Říkám, že jsem jak ještěrka, té také useknete ocásek a on jí doroste. My nabízíme těm, kteří mají také ty iluze, naději a víru v tom, že spolupracovat je možné a pro krasobruslení prospěšné. Spolupracovat s úctou ke každému a ke všemu.

Jak budou probíhat konkurzy?

Konkurz zní moc oficiálně. Já osobně budu moc ráda, když se opravdu někdo statečný najde a přijede s tím, že ho bruslení neskutečně baví a bude to na něm vidět hned, jak se otevřou dveře.

Jak často budou?

Budou minimálně 2x do roka.

Poodhalíte, kdy by měl proběhnout první konkurz?

První konkurz bychom chtěli udělat do čtrnácti dnů, jak se uvolní situace v republice a budeme moci zase sportovat. Budeme nabízet možnost konkurzu na ledě i na suchu a zájemci si budou moci vybrat anebo absolvovat obě varianty. Chceme dát lidem v této době nějakou motivaci, že má smysl běhat, skákat, namáhat se, protože se můžou zapojit do něčeho, co má smysl a vizi.

Řekněme, že jsem svou svěřenkyni přihlásila na konkurz a ona, respektive my, jsme byly do projektu zařazeny. Co se bude dít potom?

Vaše svěřenkyně bude zařazena do skupiny podle věku a podle toho, jestli chcete krasobruslit jen na výkonnostní úrovni anebo se výhledově zúčastnit ME, MS. Tam budou určitá pravidla, kritéria, možnosti spolupráce. Nechci teď vše rozkrývat. Jen řeknu, že Projekt má vynikající zázemí, ale může existovat a působit po celé republice, resp. Evropě – no zatím takto. Nejsme omezeni jen na jedno místo, jsme flexibilní a adaptabilní.

Z jakých míst v republice se krasobruslaři mohou zapojit?

Již v této době máme 3 detašovaná pracoviště – 2 v Čechách a jedno na Slovensku, takže se mohou zapojit z jakéhokoliv místa. Potřebujeme, resp. si přejeme sbírat zkušenosti z různých krajů a z různých úrovní krasobruslení. I toto je cesta, jak spolupracovat, diskutovat, předávat si zkušenosti, analyzovat videa.

Tréninky budou tedy probíhat na různých místech?

Naším zázemím jsou Západní Čechy, ale jak již jsem psala všude je blízko a můžeme trénovat, kde to pro nás bude výhodné. Takže jednou u nás, podruhé v detašovaném pracovišti č. 1, pak v č. 2. a tak dále.

Kdo všechno bude s dětmi pracovat?

Odpovím trochu diplomaticky. S dětmi budou pracovat i trenéři a odborníci z jiných oborů, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj sportovce. I toto je jeden z naších cílů. Ukázat komplexnost v přístupu ke krasobruslení.

Budou probíhat i kempy? Bude na nich přítomný i osobní trenér dítěte?

Ano kempy budou. Osobní trenér by tam měl mít hlavní místo. Cílem není děti hromadit a přebírat, ale ukazovat týmu rodič-trenér-závodník cestu, jak s co nejmenšími riziky a v co největší pohodě procházet sportovní kariérou dítěte.

Závodníci tedy budou soutěžit pod svými kluby, ale budou zároveň členy projektu?

Ano.

Inspiroval vás k založení projektu nějaký jiný projekt, nebo například směr, kterým se kraso udává v zahraničí?

Pro mě to má přirozenou logiku toho, když lidé chtějí spolupracovat. Tým odborníků, kterým jde o jednu věc, bez osobních ambicí a potřebě vyvézt se na něčí práci. A tady skončím u stejné věci, jak jsem začala. Jsem naivní, že mám iluze, že to v Česku jde? Když bych to nezkusila, prohrála bych sama před sebou, a to by mě mrzelo. Tak se těším tak, jak je mi to vlastní.