Detail blogu

Distorze kotníku neboli vymknutí, vyvrtnutí či výron, patří mezi nejčastější zranění v krasobruslení. A o co vlastně jde? Distorze je krátkodobé oddálení kloubních ploch s různým poškozením vazivového aparátu, přičemž dochází k překročení hranice pevnosti vazů. U distorze můžeme rozlišovat tři stupně, a sice natažení, částečné roztržení a úplné roztržení.

Častěji dochází k poranění laterálních vazů, tedy vnější strany kotníku (lig. Talofibulare anterius, lig. Calcaneofibulare). Vazy na vnitřní straně kotníku jsou totiž pevnější. K poškození dochází často během suché přípravy, při špatném došlapu či doskoku. Nejčastějším mechanismem distorze je inverze spojená s addukcí a plantární flexí. Jedná se například o situaci, kdy dopadneme se ,,zkroucenou” nohou dovnitř, a tímto postavením dojde k poškození laterálních vazů. (viz obrázek č. 1)

FAKTORY VZNIKU

Faktorů vzniku může být několik. Mezi jeden z nich patří únava, při níž prudce snižujeme výkonnost a dochází k nedostatečné soustředěnosti a poruše koordinace pohybů. Ke vzniku zranění může vést i špatné rozcvičení, při kterém by se správně svaly měly zahřát a protáhnout. Po špatném rozcvičení je ale jejich zahřátí a protažení nedostatečné. Prokrvení tkání a jejich elasticitu snižuje také chlad. To vede ke zvýšení svalového napětí, a naopak zpomalení reflexů a svalového stahu. Mezi další faktory vzniku patří oslabení svalů kolem kotníku (vazivová laxicita), posturální nestabilita, deformace dolních končetin (např. ploché nohy) i špatná obuv.

Faktorem vzniku může být také nedoléčené zranění, jelikož často trénujeme přes bolest, tedy ve chvíli, kdy ještě tkáně nejsou plně zhojené. Dochází tak k jejich dalšímu poškození a obnovení zranění.

PROPRIORECEPTIVNÍ DEFICIT

Co jsou to proprioreceptory? Náš organismus je neustále ovlivňován různými vlivy, které naše tělo zachytává pomocí receptorů. Proprioreceptory jsou receptory, které se nachází ve svalech, šlachách a kloubech, a tak vnímají postoj, polohu atd. V kůži pak máme tzv. exteroreceptory, které vnímají podněty ze zevního prostřední, například teplotu, tlak, hrubost povrchu a další. Souhrnně tyto receptory nazýváme jako senzomotorické.

Receptory odesílají informace do mozku, ten musí vše správně vyhodnotit a následně nastavit potřebné napětí a správnou svalovou aktivitu, aby nedošlo k úrazu či poškození. Špatná obuv, například právě krasobruslařská bota, která působí na nohu jako dlaha, nebo minimální chůze na boso, či neustálé nošení ponožek může vést k tomu, že receptory nejsou dostatečně aktivní. Komunikace s mozkem je pak pomalejší a nedostatečně precizní, a tak dochází ke zranění.

DOPORUČENÍ

Abyste předešli zranění, doporučuji cvičit na nestabilních podložkách jakéhokoliv typu, například na bosu nebo kulové úseči. Je potřeba ale také dostatečně stimulovat chodidlo, tedy šlapat na různé povrchy – k tomu můžeme využívat nejrůznější čočky, ježky a další pomůcky.  Je důležité také umět správně aktivovat a zapojovat chodilo. Zde jde například o to, aby se během pohybu zapojovaly prsty nebo aby byla správně rozložená váha na chodidlech.

Hlavní myšlenkou takových cvičení je vždy vychýlit člověka z rovnovážného postavení, protože tak dochází k větší stimulaci proprioreceptorů a aktivaci příslušné nervové dráhy a centra. Zároveň doporučuji pracovat se všemi ostatními faktory, které mohou distorzi způsobit.

Na závěr tohoto článku bych ráda podotkla, že se jedná o můj pohled a doporučení, která nemusí být shodná s doporučeními někoho jiného. Vycházím ze svých znalostí a zkušeností nabytých studiem fyzioterapie na Vysoké školy a dlouholetými zkušenostmi v závodním krasobruslení. Pokud budete mít jakékoliv dotazy nebo připomínky, neváhejte mě kontaktovat na mých sociálních sítích nebo na email.

FB: Svobodová Eliška

IG: @eliskasvobodovaa

E-MAIL: svobodova.1999@seznam.CZ

Autorka článku: Eliška Svobodová

K poškození dochází často během suché přípravy, při špatném došlapu či doskoku.